
Taši je vlastně první naše kotě. Když Mia otěhotněla, byla docela hubená, pořád se nemohla dostat ze svých "neidentifikovatelných trávicích obtíží", kterými nás donutila kupovat jí ty nejdražší konzervy, co vůbec existují (testovala různé druhy,

Samozřejmě nás napínala, přenášela, co to šlo.
Začala rodit 8. 7. ráno - malý Adámek nás kolem půl šesté (po dvou hodinách spánku) přišel probudit s tím, že už nějakou chvíli rodí. Ano, chodila po pokoji, občas mňoukala a koukala z ní půlka kotěte, promodralého, studeného a pravděpodobně mrtvého.

Modré kotě nejevilo známky života,

Ono se to přidušené stvoření zezačátku moc k světu nemělo, ale Mia už pochopila, co dál, olízala ho a postarala se o ostatní "kočičí porodní věci". Za dvě hodinky už Tašounek nadšeně cucal mlíčko a Mia odpočívala v krabici s dekou...

Haku se ukázal být mnohem lepším otcem než Mia matkou. Dokáže si s Tašim celé hodiny hrát, nechá se kousat a mlátit a ještě si mrňousa přidržuje tlapkou, aby ho mohl důkladně umýt.

Když Taši povyrostl, začal také chodit s ostatními ven. Jeho oblíbeným místem je akát hned za domem u Fuksů. Když byl poprvé déle venku, nemohli jsme ho pak najít. Až Mia nám ho ukázala - jako pes nás odvedla ke stromu, na kterém Taši úpěnlivě kvílel, že nemůže dolů.

Jak přichází do puberty, objevil taky kupodivu, že se vedle krmení hodíme i k mazlení, a tak za námi chodí do postele, na gauč, k počítači... obzvlášť když přijde z venku, tulí se a vrní ostošest.
Je to šikula - naučil se dokonce lézt po zdi na pergole, když nemluvím o akrobatických výkonech z ranného mládí, kdy skákal ze závratné výšky stolku v obýváku metr do dálky.
Veterináře a odčervení jsme, jak už jsem psala, zvládli na jedničku, a zatím poslední Tašiho zajímavá zkušenost byl skok do vany. Je to rozumný kocour - neprotestoval, nechal se osušit ručníkem a pak to doladil vlastními silami.
Taši je lovec a fighter. Zcela v rozporu s našimi dosavadními zkušenostmi o kočičím vkusu miluje kočičí hračky ze zverimexu - kývací plyšovou myš s vrčením nosí po bytě a odkládá ji do misky s jídlem. Miluje papírky,

Už se stal členem rodiny. Až půjde z domu, bude nám moc chybět.
Na závěr můžete kouknout na video z doby, kdy byl Taši miminko.
9 komentářů:
Taky mi bude moc chybět, knííík... :`o( Drž se, Taši, u kohokoli budeš. Znám Tě skoro od miminka... Díkybohům jsi bez úhony přežil i Robiškův nájezd v raném dětství... :)
Takže Taši půjde z domu? Snad se na něj ještě stihnu přijít podívat, pamutuju si ho jen jako malého mrňouse a to je asi dost málo na jeho kočičího kmotra (jestli se tak teda můžu nazývat :) )....
Jé, kotě :o) To jsou mi novinky :)
Přeji výdrž při blogování, máš to tu pěkné :o)
KONEČNĚ VIDEO TAŠIHO!!! :)
Dneska večer se na Tašiho přijede podívat možná-nová-majitelka! Vypadá moc sympaticky ;)
:( Tak to už ho neuvidím....? Fňuuuk
Krásné stránky a krásné kočky.Kamarád mi dal odkaz na vás,tak se kochám.Koťátku držím pěstičky,aby dostal hodnou maminku.
Musolot: Děkuji za návštěvu, jsem ráda, že se blog líbí :)
Taši už má jednu paní vyhlídnutou, do soboty se ozve, tak uvidíme. Bydlí v domečku se zahradou, to by mohlo být ideální.
Včera jsme měli ovšem zážitek, protože se někde napíchnul na nějaký drát a vezla jsem ho na veterinu. Má dva stehy na boku, ale výbornou náladu - jede po čokoládě a od své snídaně ho musím odtrhovat.
Hrací plyšová myš má těžké časy.
Morgie: Fotím ho jako divá, abychom měli aspoň památku. Štěpán brečí :-(
Jsem moc ráda, že si nakonec ta paní Tašiho nevyzvedla, nakonec ho mám doma já... Je to čertisko :o)
Okomentovat