středa 31. října 2007

Skopová noha, bramborák a dýňová kalamita

Už nějakou dobu mi v počítači odpočívá databáze nafocených jídel. Dneska bych se ráda pochlubila těmi nedávnými, nejnovějšími. V první řadě je to skopové stehno - nad kterým se rozpoutala debata, jestli skopové je pouze z ovce, nebo možná i z kozy - a tak nevíme, komu jsme to okousali nohu. Každopádně jsme ji zakoupili v masně v Liběchově, v té lákavé, tajemné masně, ve které se nikdy nezastavím a vždycky toho lituji, protože tam mají věci, které jinde nekoupím, a také Medovou marinádu od Avokáda, a tu už vůbec, ač je to záhada.
Tedy, zakoupili jsme nohu a nacpali ji do mrazáku, nevěda, co s ní. Vešla se jen tak tak. Po nějaké době se začala dožadovat zpracování - velmi účinně překážela.
Našla jsem na netu recept, zahrnující spoustu slaniny, rozmarýnu, česneku a červeného vína. Nahoře vidíte, jak to vypadalo, když jsem na tom půl hodiny dováděla.

Další, čím se chci pochlubit, je, jak jsme experimentovali podle receptu Šárky z krásných kuchařských stránek dolcevita.blog.cz
Bramborák jsem měla vždycky spojený s dobrou, ale hrozně mastnou těstovitou hmotou, které se člověk přejí po třech soustech. Její verze je bez mouky, se zachováním bramborákova "osobitého šarmu" , který tvoří dle mého majoránka (jak božsky voní ta od Yenn ze Zimoře!), brambory a česnek. Výsledek je lehký, křupavý, výtečný... Už nikdy jinak! Smažil Péťa, dokonce na vlastní pěst vylepšil směs jalovcem, a k mému překvapení to bylo zajímavé a poživatelné.
Placky dohnal k tenkokřupavé dokonalosti - dokonce je obracel ve vzduchu jako palačinky!

Třetí kulinářskou novinkou dnešní noci je, že jsem konečně sehnala dýně! Jsou zcela... roztodivné. Posuďte sami. Z té modré hodlám udělat polévku. Už se hrozně těším.
Dýním zdar!


3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Čauky Kanyapi!
Máš tu hezky, krásná je i kýta, o dýních ani nemluvě! Kdepak jsi sehnala ty fialové? :-)

Anonymní řekl(a)...

No to je přímo koncert v kuchyni! Určitě by to chtělo s vařením v tomto elegantním duchu pokračovat :-)

Fialová dýně je pro mě skoro zjevení. Jsem zvědavá, jak bude chutnat?

Jan Čeřovský řekl(a)...

Tý jo, ty dýně vypadají jako barevní mutanti dýně, cukety a patizonu :-D