Nikdy bych si nemyslela, že tomu propadneme. Začalo to poslední Kikurou letošního léta. Ze Zimoře jsme si ji přivezli s instrukcemi k výrobě šťávy a kandované dýně.Když jsme okrájeli povrch, ronila Kikura slzy, tuhnoucí v krásné malé "gumové" perličky. Nejprve jsme ji nakrájeli na kostky a uvařili klasickou dýňovou šťávu (kilo cukru na litr vody a kyselinu citronovou podle chuti).
Ulepené kostky jsem pak zneškodnila v sušičce ovoce, ze které mi sice Péťa půlku vyjedl, ale i tak máme milou sklenici sladkých dýňových kostiček.Tahle dýně se ale vůbec Kikura nejmenuje. Je známa jako Zelená nebo Oranžová Hokkaido, japonský typ dýně, a mimo jiné se jí říká i Ushiki Kuri. Takže už víte, proč Yenn letos pěstovala dýňové Uši? A jak vypadá Kikura?
Doporučuju vám ji! Je to dýně s osobností (a má prima pevnou dužinu).
Nejhorší je, že mě to začalo bavit. Za tři dny jsem Na Štěpáně koupila dvě další - zelenožlutě pruhovanou a divně růžovou dýni. Když Petr odjel na Invex, vrhli jsme se se Štěpánkem na ně. Nejdřív jsme vydlabali a očistili semínka - z té pruhované byla zelená, ta dobrá. Zato dužinu má světlou a nevýraznou, i když se zajímavou strukturou - jako by v ní byly zevnitř přilepené špagety. Růžová
mrcha byla legračně spláclá. Vnitřek měla standartně oranžový a semínka
bílá, loupací.Štěpík vymyslel obličeje a hojně se podílel na jejich vyřezávání, čímž dostala růžovice podivně zavilý výraz.
Byla to ale dobrá terapie - Štěpánek si totiž vzal letos do hlavy, že "dýně jsou masožravé ovoce" a hodně se kvůli tomu nabrečel hrůzou po shlédnutí tohoto videa na youtube: http://www.youtube.com/watch?v=NPde0Nr5GeA
No naše dýně naštěstí lidi nežerou, jak jsme si i empiricky ověřili.
Z vnitřku jsme uvařili další výbornou šťávu s jablky, skořicí a zázvorem a to, co zbylo po slití šťávy, jsme nacpali do skleniček - už jsou skoro snědené. Soukromě tomu říkáme dýňová patlanice a je to hrozně dobré.
Šťáva odpočívá na čestném místě v naší nové kredenci z vetešnictví pana Werthaima, kterému vděčíme za náš domeček.
A proč je nejhorší, že mě dýně začaly bavit? Protože už nemůžu žádnou další nikde sehnat.
7 komentářů:
Ne, Kany... Na dýně mě už vážně nenalákáš. Na to jsem až moc línej:-)
No... Co dodat? To je náádherné! Totálně skvělá dýňátka no a kredenc!!! Aááá, skvělý!!! Kde vlastně stojí? Nějak ho nemůžu lokalizovat...
Asi se vrhnu na ty naše dvě podivné dýně, které vypadají jako velké cukíny. Ale ujišťovali mě, že to váážně dýně jsou. Tak uvidíme. Kayn, taky jsi namáčela tu dýni 24h v té sladké vodě? Nebo myslíš, že to netřeba? O:-) ta prodleva je na tom strašně nepraktická...
Ta kredenc je super, budu se na ní muset někdy jet podívat a ty dýně se vám děsně povedly ... a taky je fajn, že už jsou ty fotky normálně velké ;-)
Morgíšku, stojí místo té truhly a ta je v obýváku pod oknem. Je skvělý, co? Stál jenom 2000. Je už takový opotřebovaný, ale to mu jen dodává patinu. :)
Našla jsem včera při hledání infa o dýních tuhle stránku, jsou tam různé typy, třeba najdeš i tu svoji. Každopádně jsou s cuketou dýně blízce příbuzné, kdo ví, co doma máš :-) Nafoť! :D
http://whatscookingamerica.net/squash.htm
Tome, přijeď, budeme moc rádi! Jojo, dala jsem si tu práci a fotky už zmenšuju na normální velikost :-) Dokonce jsem se učila (vrtat, nikoli programovat) v javascript, abych mohla změnit češtinu v "recent comments" ;-)
Ó, to jsou pěkné obludy :o)
Už jsi byla na výstavě dýní? Ještě pár dní běží v botanické zahradě :)
Ty své jsem tam nenašla, ale už jsou na blogu ;)
Ta kredenc je nádherná, tak nějak jsem tipovala, že by mohla být místo té truhly :)
Aháá, tys tu šťávu slila pak! hehe proto mám kompot a ne patlanici :D no neva, sliju ji po otevření skleniček :D
Okomentovat