Psí víly

Už nějakou dobu diskutujeme o tom, že bychom k našemu domečku na polosamotě pořídili pejska, nebo spíš psa, který by tu hlídal, když jsme v práci, a obšťastňoval nás svou ufuněnou uslintanou psí láskou.
No ano, jsme oba spíš kočičí. Jenže ta myšlenka se v nás nějak uchytila a zraje a zraje.
Nejprve jsem se zbláznila do border-collií, to když tu byla na návštěvě Zuzka s jejich krásnou a inteligentní Larrynkou. Peťa byl zase odjakživa uchýlený na afghánské chrty. Nakonec jsem si řekla, že nejlepší způsob, jak si udělat jasno v tom, co se nám líbí, je vyrazit na nějakou velkou výstavu - a ono ejhle, jedna velká mezinárodní se 17. - 18. 11 2007 konala v Letňanech.

Už když jsme přicházeli, potkávali jsme peskaře se společníky různých velikostí a tvarů. U vchodu nás uchvátili tři velikánští barzojové, černí jako noc, jako doprovod kočáru Temného pána. Jako by se nám zjevil osud...
A všude lidé a psi. Výstava se odehrávala v několika halách, rozdělených na hromadu "kruhů", kolem kterých se hemžili psi posuzovaného plemene.
Rozhodčí vypadali důležitě, majitelé běhali kolem nich s napjatým a soustředěným výrazem a psi se nosili jako princezny, načesaní, čisťouncí a krásní.
V první hale nás zaujali naháči, obzvlášť takoví, co měli srst po celém těle - opravdu! Byli mnohem hezčí než jejich úplně holí příbuzní. Ale my věděli, že v sobotu tam někde vystavují chrty a tak jsme si koupili gyros a vydali se na další obhlídku.
Narazili jsme na ně hned ve vedlejší hale.
Je to láska na první pohled. Krásní psi. Štíhlí jako siamské kočky ;-) žádná ta baculatá packovitost, jazykoplazivost a tendence demolovat lidi a věci v okolí. Aspoň ti, kteří tam elegantně polehávali na dekách, postávali v ohrádkách a sledovali dění kolem. A my jsme se tam zasekli asi na tři hodiny, než už byl nejvyšší čas spěchat domů.

Já jsem skoro v šoku objímala a hladila neuvěřitelně něžnou a krásnou fenečku, kterou mi jedna paní půjčila, a Peťa se zasekl v dlouhém a zajímavé hovoru s prima pánem, co držel na vodítku úžasného afghána Sama... Mohla bych pokračovat do nekonečna, ale asi je čtenáři jasné, že nás ten svět uchvátil.

Je krásné, jak pyšně a s láskou majitelé předvádí své pejsky. Jak je pečlivě češou, upravují, jak jim rovnají packy a hlavičku, když stojí v kruhu, aby vynikla jejich klasická krása, a když s nimi běží, nesou se hrdě a zároveň starostlivě, s takovou péčí a nadějí, až to člověka dojímá.

Odcházeli jsme plni krásných dojmů. Každému, kdo má jen trochu rád zvířata, takovou multi-pejsčí akci vřele doporučuji! :)